STRES A TRAUMA JAKO POTENCIÁL TRANSFORMACE

October 16, 2018

Duševní zdraví je tak důležité, že Světová zdravotnická organizace ustanovila 10. říjen jako Světový den duševního zdraví. Statistika z roku 2016 říká, že 1 ze 6 dospělých trpí duševní poruchou, jakou je úzkost nebo deprese, a 1 z 5 dospělých někdy uvažoval o tom, že si vezme život z důvodu nepříznivého duševního stavu. Mnoho z těchto stavů navíc zůstává nereportovaných, protože přiznat porouchané tělo je stále jednodušší než přiznat zlomenou duši. V jazyce pálí existuje termín nāmarūpa, který by se dal přeložit jako „tělo-duše“, slovo označující vztah hmoty a mysli, komplex těla a duše.

Spojení těla a duše je fascinující. Naše tělo reaguje na vše, co prožíváme. Všechny zážitky, prožitky a zkušenosti se ukládají do našich tkání v těle. Pokud nabízíme svému tělu stresující zážitky, může zareagovat zjednodušeně řečeno dvojím způsobem:

1) Zlepšením imunity a růstem (to když je období stresu následované dostatečným obdobím klidu a poskytnutím času na regeneraci a zpracování informací, obdobím, kdy můžeme čerpat sílu z pozitivních zážitků)

Tato situace v našich současných životech již téměř nenastává. Žijeme v zajetí povinností, termínů, očekávání, kontrolovaných reakcí, čas na odpočinek bývá příliš krátký.

2) Snížením imunity a případně vytvořením traumatu (to když je nepříjemná situace, kterou zažíváme buď často opakovaná a nenásleduje po ní dostatečně dlouhé období klidu, nebo pokud je jednorázová stresová zátěž vyšší než naše tělo dovede v daný okamžik unést). Pokud je organismus traumatizován jednorázově vysoce zátěžovou situací (ztráta blízkého, přírodní pohroma, válka, zneužívání, znásilnění, dopravní nehoda, svědectví násilí a smrti, těžký úraz nebo operace,pocit ohrožení života atd.), v těle vzniká reakce nejčastěji z důvodu neuvolněné zbytkové energie, kterou naše tělo vyvinulo ke zvládnutí situace. Pokud tuto energii nevyužijeme k nalezení východiska (útěk, boj), tělo zamrzne ve své reakci a vzniká trauma. Paradoxně silný nepříjemný zážitek v sobě nese největší potenciál transformace našeho přístupu k životu a při cestě po příčinách bývá skrze práci s tělem možné s ním pracovat a nahromaděnou energii uvolnit.

O něco těžší bývá práce s traumatem vzniklým na základě mnoha stresových opakovaných zážitků s nižší zátěžovou intenzitou. Znáte to, tisíckrát nic umořilo osla. Bývá pro nás někdy obtížnější tuto zátěž z našeho těla a tkání uvolnit, protože bez objektivního důvodu, na který bychom mohli ukázat, se reakce těla obtížněji vnímá a chápe, problém se hůře přijímá. Tento druh traumatu má tedy také nižší potenciál přinést do našeho života zásadní transformaci, protože potřebujeme dlouhý čas na to, abychom si problém vůbec uvědomili. Někdy nás o něm zpraví až nemoc. U mnohých z pacientů, kteří onemocněli např. rakovinou, má nemoc stejného jmenovatele: dlouhé roky dlouhodobě působícího stresu, života ve spěchu, lhůtách, neschopnost odpočívat – to vše předcházející nemoci. Symptomy a rizika působení dlouhodobého stresu či traumatu bývají různé: únava, bolesti hlavy, vyšší riziko depresí a vznik psychických poruch, problémy s pamětí a učením, nižší hustota kostí, oslabený imunitní systém a odvislé potíže, vyšší krevní tlak a cholesterol, kardiovaskulární onemocnění, rakovina, ztuhlost beder, autoimunitní choroby (astma, artróza, lupenka), ztuhlost kyčlí, záněty, sucho v ústech, fibromyalgie, disociace (odpojení), třes, trávicí potíže, panická ataka, úzkosti, post-traumatická stresová porucha, další duševní choroby, poruchy příjmu potravy, závislost různého druhu. Problém často přichází nečekaně, tělo vypoví službu. Všechny tyto problémy jsou cestou, jakou se naše tělo vyrovnává s traumatem.

DMT (dimetyltryptamin) je látka, která když se v našem těle vytvoří, zažíváme pocity radosti, štěstí, nadšení do života. Dá se bez ní žít jen těžce, všichni duševně nemocní by mohli dlouze o svém utrpení vyprávět.

Z tělo-duševního utrpení existuje ale cesta ven. A nevede pouze (a někdy ani trochu) přes antidepresiva. Chtěla bych Vám říci, neztrácejte naději. Hledejte cesty práce se svou myslí a se svou duší. A hlavně, mějte na paměti, že práce s myslí je v nejlepším případě jen polovina úspěchu. Další polovina (ta větší, co nám říkali, že neexistuje), spočívá v práci s tělem. Naše emoce a prožitky se ukládají se tak hluboko, že naše mysl o nich často nemá ponětí a tak uvolnit je přes mysl není možné. Tady nastupuje práce s tělem. Tedy pokud se netěšíte (nejen) duševnímu zdraví, propadáte beznaději, bojujete s poruchami příjmu potravy, zažíváte pocity deprese, hlubokou únavu, bezmoc, panické ataky, třes, bušení na srdci, fibromyalgii, bojujete se závislostí jakéhokoli druhu, vězte, že toto jsou nejčastější důsledky prožitého traumatu a také způsob, jakým se naše tělo s traumatem snaží vyrovnat. Tyto příznaky nejsou příčinou Vašeho trápení, pouze důsledkem. Jak to vyřešit? Jednou z cest může být pravidelná meditace, v kombinaci s jemnou pravidelnou prací s tělem vedoucí k uvolnění nahromaděné energie. Najděte specialistu, kterému budete věřit (a lékař to většinou není) a dejte se do práce. Světlo na konci tunelu za trochu toho hledání a znovuobjevení vnitřní síly a stojí a cesty máme. Je to běh na dlouhou trať, vyžaduje Vaše odhodlání a převzetí odpovědnosti za Vaše zdraví, ale stojí za to.

Pro individuální sezení mne kontaktujte na petra.plutnarova@gmail.com

DISTRESS AND TRAUMA AS TRANSFORMATION POTENTIAL

Mental health is so important that the World Health Organisation established October 10th as World Mental Health Day. The 2016 statistic says 1 out of 6 adults suffer from a mental disorder such as anxiety or depression, and 1 in 5 adults sometimes thinks of taking their life due to an unfavourable mental state. Many of these conditions, moreover, remain unreported, because confessing a broken body is easier than confessing a broken soul. In the pali language there is the term nāmarūpa, which can be translated as ”body-soul”, the word referring to the relationship of matter and mind, the complex of the body and the soul.

The connection between body and soul is fascinating. Our body reacts to everything we experience. Each experience and emotions are stored in our body tissues. If we offer stressful experience to our body, the body can react in two ways:

1) Immunity boost (when distress is followed by a calm period and time for regeneration to process information and relax, or time when we can draw strength from positive experience)

This situation does not almost happen in our present lives. We live under the burden of duties, deadlines, expectations, controlled reactions, the rest time is too short.

2) Reducing the immunity and possibly creating a trauma (when the unpleasant situation we experience is often repeated and is not followed by sufficiently long period of rest or if a single stress occasion is higher than our body can process at the moment). If the body is traumatised by a single highly stressful situation (loss of a loved one, natural disaster, war, abuse, rape, traffic accident, witnessing violence and death, severe injury or surgery, life-threatening feeling, etc.) our body releases energy to handle the situation. If we do not use this energy to find a way out (escape or fight), the body freezes in its reaction and trauma is created. Paradoxically, a strong, unpleasant experience carries the greatest potential for transforming our approach to life, and it is possible, via somatic bodywork, to release the accumulated energy.

It’s a little harder to work with a trauma based on many stressful repetitive experiences of lower stress intensity. You know that, a hundred times nothing killed the donkey.
It is sometimes more difficult for us to release this burden from our body and tissues, because without an objective obvious reason, the body’s reaction is more difficult to perceive and understand, and the problem is getting worse and worse. This type of trauma, therefore, also has a lower potential to bring about a fundamental transformation into our lives because we need a long time to realise there is a problem at all. Sometimes we have to face illness to be able to see it. Many cases of the patients who have had cancer, for example, have a the same disease denominator: long years of long-term stress, hurried lives, deadlines, inability to rest - all of that preceding the illness. Symptoms and risks of long-term stress or trauma may be different: fatigue, headaches, increased risk of depression and mental disorders, memory and learning problems, lower bone density, impaired immune system and overweight, high blood pressure and cholesterol, cardiovascular disease, (asthma, arthritis, psoriasis), hip stiffness, inflammation, dry mouth syndrome, fibromyalgia, dissociation, tremor, digestive disorders, panic attacks, anxiety, post-traumatic stress disorder, bipolar disorder, other mental illness diseases, eating disorders, addiction of a different kind. The problem often comes unexpectedly, the body denounces the service. All these problems are the way our body uses to cope with trauma.

DMT (dimethyltryptamine) is a substance that, when created in our body, it enables us to experience feelings of joy, happiness, enthusiasm for life. It can be difficult to live without it, all the mentally ill can tell long stories about their suffering.

There is a way out of the body-mind suffering suffering, however. And it does not only (and sometimes even at all) leads via antidepressants. I would like to tell you, do not lose hope. Look for ways to work with your mind and your soul. And above all, keep in mind that working with the mind is at best only the half of the success. The other half (the bigger half they told us does not exist) is to work with the body. Our emotions and experiences are stored so deep that our minds often have no clue about them and it is not possible to free them through the mind. Here comes the work with the body. So if you do not experience (not only) mental health, you lose hopelessness, you fight eating disorders, you suffer from depression, deep fatigue, helplessness, panic attacks, trembling, heart pounding, fibromyalgia, you are fighting addiction of any kind, these are the most common consequences of the traumatic experience and the way our body is trying to cope with trauma. These symptoms are not the cause of your suffering, only the consequence. How to solve it? One way can be regular meditation, combined with fine regular somatic work with the body to release the accumulated energy. Find a specialist you trust (and it is not the doctor usually) and set yourself for work. The light at the end of the tunnel is worth a bit of searching and rediscovering the inner strength and empowerment. It is a long-distance run which requires your commitment and taking responsibility for your health, but it is worth it.

For individual sessions send me a message to: petra.plutnarova@gmail.com