ADVENTNÍ ČOKOLÁDA PRO DUŠI IV: LÁSKA

December 23, 2017

LÁSKA

Spolu se čtvrtou adventní svící rozsvěcíme ve svém životě lásku. Nádherný Štědrý den!
Začtěte se do těchto moudrých a výstižných slov Jeffa Fostera o lásce, vystihují vše:

OSLNIVÝ NÁVRAT LÁSKY

Patří nám noc a patří nám i svítání, a nikdy nezapomeneme na tuto milost, kterou jsme dostali, nikdy neopustíme tento den, abychom pospíchali do dalšího. Láska není něco, co najdeš, je to jako energie, tekoucí, někdy měkká, sotva vnímatelná, pulzující, někdy vznášející se, vulkanická, všude se rozlévá, plní praskliny na chodníku, stěny, které jsme postavili, aby nás rozdělovaly, je jako tekoucí potok, je všude, nezastavitelná, hledá svůj zdroj, svůj domov, protéká stromy, jezery, lidmi, proudí do otevřeného nebe, kolem galaxií, tam a zpět. Narodí se dítě, člověk se někde v nemocnici v naposledy nadechne, kdo ví kde povstane armáda, je poražena, znovu povstává, otrok rozbíjí řetězy, po zemi putují hrozivé šelmy a nevědí, jak blízko již je oheň. Hvězdy se tvoří a explodují, přijdou Tvoje první narozeniny, Tvoje promoce, smrt Tvé matky, Tvůj otec pláčem smáčí kapesníky, přijdou výzvy, které jsi cítil, že nikdy nepřekonáš, a Ty je přežiješ a tam někde uprostřed noci, za obrovským oceánem, někde v tmavých zákoutích srdce nebo snad v blízkosti hranic známého vesmíru, nevím, si láska vzpomene, otočí se zpátky, vzpomene si na zdroj, ano, vzpomíná si na zdroj a teď se otočí, nehledá, ale padá, netlačí, ale nechá se vytáhnout vzhůru, a spadne zpět skrz světlo a temnotu přes splašky milionu ztracených světů, tajemstvím, vrstvami blaženosti a bolestmi do Tebe, do svého starodávného srdce, do svého domova. Cestovala na konec světa, skrz čas a prostor, přes nepopsatelné hrůzy a extáze, a znovu Tě našla tam, kde Tě opustila, tam, kde začalo hledání. A Ty se teď nadechneš, cítíš srdce bít, cítíš, jak se břicho zvedá a klesá, a to není jen obyčejný pohyb, nějaký okamžik v řadě okamžiků, takto se pohybuje věčnost, dýchá, nekonečná v přiozenosti, konečná formou, ale nekonečná v srdci, a vždycky jsi to byl Ty vždycky jsi tu byl, hledaný a nalezený, ztracený a objevený.

Je to jen obyčejný den ve Tvém životě, nakrmit děti, zaplatit účty, prožívat pocity, ale teď to víš, teď nemůžeš zapomenout, že navzdory snu, navzdory Tvé cestě, Ti patří svítání i noc, a volání každého stvoření a pohled každého páru očí, že navzdory tomu, o čem svou bytostí přemýšlíš, navzdory hledání domova, nikdy už nesmíš zapomenout na tuto milost, které se Ti dostalo, nikdy už znovu neopusť tento den ve snaze hnát se za nějakým dalším, nikdy nehledej lásku vně svého bijícího srdce, nikdy nepochybuj o tom, co jsi intuitivně věděl, když Tě matka přivedla na tento svět, kopal jsi a křičel, byl jsi zlomený a tak na dřeň zářivě sám sebou, nejsi chybou, to tedy nejsi, jsi sama příroda, jsi úplný a máš svou cenu, jsi hodný takové lásky, která cestuje skrze čas a prostor, a prochází skrz stíny a bahno, aby se zase vrátila. Skrze Tebe se narodila, k Tobě se vrací.

Jsi doma!

CHOCOLATE FOR SOUL IV

LOVE

Together with the fourth Advent candle, love is lit in our lives. Beautiful Christmas Eve!
Take a look at these wise and concise words by Jeff Foster about love:

LOVE’S BRILLIANT RETURN

And the night belongs to us, and the dawn too, and we shall never again forget this grace we have been given, never again abandon this day in pursuit of another. Love is not something you find, it is like an energy, flowing, sometimes soft, barely perceptible, pulsating, sometimes surging, volcanic, spilling out everywhere, filling the cracks in the sidewalk, the walls we erected to keep us apart, bubbling like a brook, finding its way into every space, unstoppable, unstoppable, searching for its source, looking for its home, flowing through trees, lakes, people, flowing into the open skies, past galaxies, backwards and forwards through time. A baby is born, a man takes his last breath in a hospital somewhere, who knows where, an army rises, is defeated, rises, a slave breaks his chains, great beasts walk the earth, not knowing how close they have come to the fires. Stars are born and explode, your first birthday, your graduation, the death of your mother, your father, weeping into handkerchiefs, challenges you felt you would never overcome, and you overcame, and somewhere in the middle of the night, out across some vast ocean, somewhere in the dark recesses of your heart, or perhaps near the limits of the known universe, I don’t know, she remembers, she turns back, remembering the source, yes, she remembers the source now, and she turns back, not seeking but falling, not pushing but allowing herself to be pulled, and she falls back, through the light and the darkness, through the sewage of a million lost worlds, through mystery, through layers of bliss and pain, into you, into your ancient heart, into her home. She has travelled to the ends of worlds, beyond time and space, through indescribable horrors and ecstasies, and she has found you again, where she left you, where the search began. You take a breath now, you feel the heart beating, you feel your belly rise and fall, and this is not just some ordinary movement, some moment in a series of moments, this is eternity moving, breathing, infinite in nature, finite in form yet infinite in heart, and it was always you, it was always you, sought and found, lost and discovered.

It is just an ordinary day in your life, kids to feed, bills to pay, feelings to feel, but now you know, now you cannot forget, despite the dream, despite the journey, the dawn belongs to you, and the night too, and every call of every creature, and every pair of eyes, all yourself looking, wondering, thinking of home, and you shall never again forget this grace you have been given, never again abandon this day in pursuit of another, never seek love outside your own pumping heart, never doubt what you intuitively knew when mother ejected you into this world, kicking and screaming, broken and bloody but brilliantly yourself, that you are not a mistake, you are not a damn mistake, you are nature, you are whole, and worthy, worthy of the kind of love that travels aeons and light years and pulls itself through the shadows and the shit to return. From you she birthed herself, to you she comes running.

Home, mother, home!